O Bretani II.

20.09.2013 13:02

K víkendovému čtení posledních pár slov o Bretani, protože nejen duchovními a kulturními zážitky živ je člověk. Bretaňská kuchyně mi v jistém smyslu připomíná tu skandinávskou: oč je krajina pustší, neúrodnější a divočejší, o to sladší a tučnější a sytější jsou leckterá tamní jídla, nejspíš aby to člověk vůbec přestál.

Jelikož samosebou nemůžu tohle oblíbené téma všech cestovatelů ošidit, vezmeme to pěkně popořádku:

Cidre – čti [sídr], žádný anglánský „sajdr“; šumivý a nepříliš sladký nápoj z jablek, jehož méně známým (avšak taktéž chutným) blízkým příbuzným je hruškové poiré. Není to taková „lemonáda“ jako jeho anglosaské či skandinávské protějšky a obsahuje víc alkoholu, z čehož musí být každému zjevné, že je zkrátka mnohem lepší.

Sýry – v mírnějším podnebí bretaňského vnitrozemí se v poměrně hojných počtech pasou černobílé krávy, kterým může svět vděčit kromě jiného za takovou lahůdku, jako je Petit Breton. Připadá vám, že český romadůr se skoro nedá jíst, jak pronikavě… voní? Ha há, nechte si uležet „malého Bretonce“, a to teprv něco uvidíte! V Paimpontu jsme si koupili ještě jeden sýr, u něhož si nemůžu vzpomenout na jméno. Pořád se mi dere na jazyk výraz tombeau, což je francouzsky hrob, a možná je to i správně, protože přesně tak byl onen sýr cítit.

Máslové sušenky (petits beurres) – žluťoučké, voňavoučké, slaďoučké, křupavoučké. A ano, návykové.

Karamelky – kromě karamelu v nich najdete bretaňské máslo, lehce osolené, a výsledkem téhle na pohled zvláštní kombinace je sytá, plná a samozřejmě pořádně sladká chuť a ta správná lepivá konzistence. Myslím, že energetický příjem z jedné takové karamelky odpovídá talíři svíčkové se šesti.

Kouign amann – čti [kuň aman]; pečivo kulatého tvaru, které nemá český název, zato se vyznačuje některými hlavními charakteristikami bretaňské kuchyně: je sladké jako cumel a mastné tak, že papírový sáček, do něhož vám jej pravděpodobně zabalí, bude zakrátko úplně průsvitný.

Palačinky (crêpes a galettes) – ty jsou poměrně známé i u nás, v Bretani se ale připravují na sladko i na slano a nezamotávají se do ruličky; dostanete je buď složené do jakési kapsy (u stánku do ruky), nebo rozložené na talíři (v hojných crêperies).

Solené máslo (beurre salé) – jedna z typických ingrediencí, kromě výše zmíněných karamelek vynikající ke křupavé bagetě.

Mořské plody – ačkoli jsou jednou z nejproslulejších součástí bretaňské cuisine (znalci mají v oblibě například ústřice z Cancale) a zejména v pobřežních městech jich najdete plné stánky, přiznám se, že s výjimkou tuňáka a sardinek mě na ně zrovna neužije, asi jsem na ně duší moc suchozemská. Nicméně labužníci je rozhodně doporučují ochutnat, samozřejmě nejlépe přímo na místě, neboť zamražování a převážení jim dvakrát neprospívá.

Pivo – ano, i v Bretani vaří vlastní pivo, což je vlastně ve vinařské Francii docela rarita; to, které jsme ochutnali, bylo tmavé, husté, silné a výživné, inu pravé keltské.

A bretonština? Pro milovníky obskurních jazyků hotový poklad. Zejména v západní, nejméně „pofrancouzštělé“ části Bretaně jsou skoro všechny směrovky, oficiální nápisy a názvy ulic dvojjazyčně; nebýt té francouzské poloviny, člověk by byl snadno ztracen. (Nicméně zdá-li se bretonština nesrozumitelná a nevyslovitelná, nesahá ani po kotníky maltštině. Ale o tom až jindy.)

Bylo mi sice známo, že Bretonci v běžném životě bretonsky už skoro nemluví, přesto jsem doufala, že na nějaký ten brezhoneg aspoň jednou narazím. Pobyt se chýlil ke konci a už to vypadalo bledě, když jsme se jednoho večera vraceli z procházky po městečku a u plotu jsme zaslechli klábosit dva vrásčité dědoušky. Ne, nemluvili franouzsky. Moje jazykovědná duše konečně došla pokoje.

***

Myslím, že se hodí uzavřít celé povídání heslem Bretonců, které vystihuje jeden z jejich hlavních rysů – hrdost. Nebýt jí, nejspíš bychom po všech těch Římanech a Normanech a Francouzích o žádných Bretoncích nikdy neslyšeli.

Kentoc'h mervel eget bezañ saotret
Raději smrt než potupa

 

Byli jste taky v Bretani? Co se vám tam líbilo nejvíc? Rozladilo, zklamalo vás něco?

Nebyly nalezeny žádné příspěvky.

Přidat nový příspěvek